Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

3. října 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Vodní energie a historie využití v ČR

Úvod
Energie vodních toků patří k nejstarším využívaným zdrojům a hraje významnou roli i dnes. Nyní již máme k dispozici velmi účinné vodní motory, které zajišťují ekonomickou a efektivní přeměnu energie vody na energii mechanickou, následně pak na elektrickou. Česká republika se zavázala ke zvýšení podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, k čemuž je nasazení a nebo modernizace malých vodních elektráren vhodnou příležitostí. Jak doložíme v některém z dalších vydání časopisu, existuje mnoho vodních elektráren, kde je energetický potenciál vody využíván zastaralým nebo nevhodným zařízením, což rezultuje v malou efektivitu výroby elektrické energie. Situaci je možno zlepšit modernizací, důležitým faktorem je však návratnost takové investice. Zde nacházíme prostor pro různé státní dotace, které by pomohly dostátí závazku ČR k navýšení produkce elektřiny z obnovitelných zrojů.
Cílem tohoto příspěvku je také přinést konkrétní údaje k diskutovanému tématu počtu hydroenergetických zdrojů v meziválečném období a některé důvody, které k tomu vedly.

Přínosy malých vodních elektráren pro životní prostředí
Instalace a provozování vodních elektráren podléhá vodoprávnímu řízení. Je nutné projednat s vodohospodáři množství vody, které je možné využít k pohonu vodního motoru. V praxi to pak znamená ponechat minimální průtok korytem pro migraci vodních živočichů a dostatečnou rychlost proudu řeky (tak, aby voda nestála nebo nebyla „líná“).
I když je vodní elektrárna poměrně významným zásahem do řeky, může být i přínosem pro životní prostředí. Je to zejména odstraňování plovoucích nečistot (např. výdobytky moderní doby jako plastové lahve a pytle) a zvýšení provzdušnění vody. Při dobrém řešení přírodu nikterak nenarušuje, ba naopak poskytuje čistou elektrickou energii bez nepříznivých vlivů na životní prosředí.

Rozvoj hydroenergetiky na našem území
Vodní kolo již od středověku představovalo důležitý zdroj mechanické energie využívané ve starých provozech jako mlýny, pily, později manufaktury. Rozvoj výroby elektrické energie souvisí především s prvním dálkovým přenosem elektrického proudu a rozvojem elektrizační soustavy. Samotnou elektrizaci v českých zemích můžeme rozdělit do tří fází a to zhruba na místní elektrizaci v předválečném období, oblastní v meziválečném a celostátní v poválečném období. Přenos elektrické energie na větší vzdálenosti pak umožnil výstavbu elektráren přímo u zdrojů energie (např. parních elektráren přímo na dolech) bez omezení na místo spotřeby.
Rozvoj hydroenergetiky na přelomu 19. a 20. století podnítilo několik významných faktorů. V prvé řadě již byly k dispozici vhodné a účinné vodní turbíny, možnost výroby a přenosu elektrické energie a také skutečnost stále rostoucích cen uhlí. Projevovala se též snaha vyrábět elektrickou enegii v mlýnech, které byly dříve odstaveny (z důvodu dovozu levné mouky a zastaralému vybavení). Hydroenergetika tak pomáhala k postupné elektrizaci obcí a dalšímu rozvoji výroby. V předválečném období se výkony významnějších vodních elektráren pohybovaly od 10 do 100 kW.

Významnější vodní elektrárny předválečného období

Rozvoj hydroenergetiky v tomto dokumentují následující údaje. V roce 1919 byla roční výroba vodních elektráren 38,81 GWh, což představuje 7,5 % z celé roční produkce elektřiny. Oproti roku 1913 s jedná o zhruba desetinásobný nárůst.
K dalšímu výraznému uplatnění vodních zdrojů došlo v poválečném období a to zejména díky zahájení soustavné elektrizace, uzákoněné jako veřejný zájem. Uvedeným zákonem byla též stanovena podpora výstavby vodních elektráren z veřejných prostředků a přiznány značné výhody pro dnešním slovem řečeno utility, jako státní subvence, možnost vyvlastnění pozemku pro elektrické vedení a nebo monopolní dodávka pro určitou lokalitu.
Zastánci vodní energetiky již v té době uváděli, že vodní zdroje z pohledu národního hospodářství představují značný energetický potenciál, který není možné přehlížet. Z pohledu probíhající elektrizace mohou malé vodní elektrárny zajistit elektrifikaci odlehlejších oblastí o mnoho let dřív, než na ně přijde řada v celostátní soustavné elektrifikaci. Elektřina z malého zdroje by měla splňovat zásady státní elektrizace (220 V, 380 V, 50 Hz). Až by elektrizační soustava dosáhla do odlehlejší oblasti, malý vodní zdroj by k ní mohl být připojen. V případě přebytku by se nadbytek výroby dodával do rozvodné sítě, v případě nedostatku pak síť zajišťuje dodávku energie.
Rozvoj průmyslu v meziválečném období si vyžádal stavbu dalších energetických zdrojů a díky tomu bylo realizováno několik na tehdejší dobu větších průtočných elektráren. Z předchozí tabulky známá elektrárna Vyšší Brod byla v roce 1929 zrekonstruována a její jmenovitý výkon zvýšen na 16,2 MW. Další významnější instalace najdete v následující tabulce:

Koncem 20. let byly postaveny též špičkové vodní elektrárny na vodních nádržích, jmenujme Želivku – 2,2 MW a Černé jezero -1,5 MW.
Hlad meziválečného hospodářství po energii dokládá skutečnost, že zatímco v roce 1920 činila roční výroba 1400 GWh při instalovaném výkonu zdrojů 781 MW a využití instalovaného výkonu 1752 hodin ročně, v roce 1930 to bylo již 3000 GWh, při instalovaném výkonu 1465 MW a využití instalovaného výkonu 2030 hodin ročně.
Vraťme se však k vodním elektrárnám. Jak již bylo možné dočíst se v odborných článcích z ostatních časopisů, zabývajících se energetikou, počet instalovaných vodních děl v meziválečném období přesahoval deset tisíc. Je nutné si však uvědomit, že většina z těchto zařízení byla využívána k mechanickému pohonu a nebo k současné produkci el. energie (z dvaceti procent) a energie mechanické (z osmdesáti procent).
Významnou akcí, která zmapovala využití hydroenergetických zdrojů ČSR byla inventarizace vodních děl o výkonu nad 1,5 kW, provedená v roce 1930. Šetřením bylo zjištěno, že na území republiky se nacházelo celkem 14 882 vodních energetických zdrojů s celkovým výkonem 232 MWh. V celkovém počtu je zahrnuto 410 vodních elektráren s instalovaným výkonem 80,5 MW s roční výrobou více než 200 GWh. Dalších 918 instalací lokálního charakteru zahrnuje instalovaný výkon kolem 25 MW, z čehož však 80 % představovalo využití mechanické energie, zbylých 20 % bylo používáno k produkci elektrické energie (roční výroba el. kolem 12,5 GWh). Z celkové inventarizace vyplynulo, že roční výroba el. a mech. energie představuje zhruba 583 GWh, z čehož na produkci el. energie připadá zhruba 215 GWh. Z celkového počtu necelých 15 tisíc vodních zdrojů bylo celých 80 % osazeno vodními koly, jejichž účinnost se pohybovala v rozmezí 20 až 70 %.

Přehledné výsledky inventarizace vztažené na oblast dnešní ČR, které napoví k původnímu rozšíření hydroenergetických zdrojů jsou k dispozii v následující tabulce.

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.