Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

31. března 2009, Autor: Redakce

Likvidace kondenzátorů

Hodnocení pro chemické látky

Použití PCBs je možné rozdělit na použití v otevřených a uzavřených systémech. Za otevřené považujeme ty, ze kterých úniky PCBs nelze zachytit a jejichž používání ve svém konečném důsledku vede ke kontaminaci prostředí. Ve většině zemí byla v letech 1970-73 přijata opatření na omezení případně zrušení těchto způsobů aplikace PCBs.

Mezi otevřené systémy můžeme zařadit také použití plastifikátorů na bázi PCBs, bezuhlíkový kopírovací papír, lubrifikanty, tuže, impregnační materiály, barvy, lepidla, vosky, aditiva do cementů a omítek, materiály na mazání odlévacích forem, materiály pro odlučovače prachu, těsnící kapaliny, inhibitory hoření, imerzní oleje a pesticidy.

Použití PCBs v uzavřených systémech představují chladící kapaliny v transformátorech, dielektrické kapaliny v malých a velkých kondenzátorech, ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulickékapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách, teplonosná média.

V současné době je známa řada úniků z těchto uzavřených systémů do prostředí, především vlivem netěsností. Problém také představují malé kondenzátory, které nejsou recyklovatelné a stávají se tak velice nebezpečným odpadem. V současné době představují nezanedbatelné sekundární zdroje znečištění prostředí spalovací procesy a především znovuvytěkávání PCBs ze sedimentů velkých vodních systémů, kam se před léty dostaly atmosférickou depozicí nebo přímými úniky do vod.

V případě stabilních sloučenin nedojde při spalování za nízké teploty a doby prodlení k destrukci organických látek přítomných ve vzduchu nebo v palivu takže například měření obsahu polychlorovaných bifenylů (PCBs) v kouřových plynech v kotli spalujícím uhlí ukázala na skutečnost, že jejich koncentrace byly shodné s koncentracemi z volného ovzduší.

To dokazuje, že PCBs vstupují do spalovacích procesů z okolního vzduchu a nevznikají během vlastního spalování. Přehled zdrojů PCBs uvádí tabulka P3-1.

Tabulka P3-1: Zdroje PCBs

Primární zdroje vstupu PCBs do prostředí

Uzavřené systémy

chladící kapaliny v transformátorech

dielektrické kapaliny ve velkých a malých kondenzátorech

teplonosná media

ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách

použití mazadel

Otevřené systémy:

použití plastifikátorů na bázi PCBs

bezuhlíkový kopírovací papír

lubrifikanty

tiskařské barvy

impregnační materiály

barvy

lepidla

vosky

aditiva do cementů a omítek

materiály na mazání odlévacích forem

materiály používané pro výrobu odlučovačů prachu

těsnící kapaliny

inhibitory hoření

imerzní oleje

pesticidy

skládky odpadů

spalování odpadů

pevné a kapalné materiály obsahující PCBs

laminátovací činidla

těžké oleje

balící papír

recyklovaný papír

spalování pohonných hmot

Sekundární zdroje vstupu PCB do prostředí

revolatilizace ze sedimentů a půd

odpařování z aplikovaných barev

Výroba a použití PCBs v bývalém Československu

V letech 1959-1984 byly PCBs vyráběny na východním Slovensku v Chemku Strážské. Celková výroba dosáhla hodnoty více než 21 000 tun, z čehož asi polovina byla exportována především do východní Evropy. Podrobné členění výroby, která tak jako v ostatních výrobních jednotkách produkovala vždy směsi polychlorovaných bifenylů zde pod komerčním označením Delor, Hydelor a Deloterm, je uvedeno v tabulce P3-2. Z tabulky je také patrné časové rozpětí výroby jednotlivých typů PCBs. V tabulce P3-2 jsou uvedena množství PCBs uvedené výrobcem Chemko Strážské jako výrobky vyrobené v létech 1959 až 1984 a tabulce P3-3 obchodní názvy tohoto výrobce

Tabulka P3-2: Množství PCBs [t] uváděné výrobcem Chemko Strážske jako výrobky vyrobené vlétech 1959 až 1984 (obchodní úsek, Chemko Strážske)

	Množství [t]
Rok	Delor				Hydelor			Delotherm	ČSSR	Export	ČSSR+
	103	104	105	106	103	104	30				export
1959	-	-	-	3,9	-	-	-	-	3,9	-	3,9
1960	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
1961	-	-	-	2,3	-	-	-	-	2,3	-	2,3
1962	-	-	-	1,5	-	-	-	-	1,5	-	1,5
1963	-	-	-	39,8	-	-	-	-	39,8	-	39,8
1964	-	-	-	97,0	-	-	-	-	97,0	-	97,0
1965	-	-	-	103,2	-	-	-	-	97,2	6,0	103,2
1966	-	-	-	163,2	-	-	-	-	108,2	55,0	163,2
1967	144,8	-	-	207,5	-	-	-	-	257,3	95,0	352,3
1968	120,4	-	-	204,6	-	-	-	-	275,0	50,0	325,0
1969	102,2	-	-	180,4	-	-	-	-	251,6	31,0	282,6
1970	129,3	8,2	84,4	181,8	15,0	-	-	-	399,7	19,0	418,7
1971	208,0	-	151,1	69,6	-	-	-	-	317,7	111,0	428,7
1972	311,3	33,2	5,3	162,2	-	-	-	48,8	373,8	187,0	560,8
1973	308,8	-	24,4	203,2	35,3	1,2	-	57,6	429,5	201,0	630,5
1974	919,4	-	-	218,2	-	22,2	14,9	39,9	497,6	717,0	1 214,6
1975	1 058,1	-	-	311,3	17,1	19,8	-	184,3	778,6	812,0	1 590,6
1976	1 103,3	-	-	225,3	34,7	16,7	-	267,0	677,0	970,0	1 647,0
1977	1 298,9	-	-	350,6	8,8	-	-	292,3	900,6	1050,0	1 950,6
1978	1 263,7	-	-	301,1	19,6	-	-	405,6	1 009,0	981,0	1 990,0
1979	1 437,4	-	-	247,3	15,3	0,3	-	268,8	957,1	1012,0	1 969,1
1980	1 408,4	-	-	320,9	23,2	2,5	-	288,2	1 079,2	964,0	2 043,2
1981	1 427,9	-	-	214,4	12,9	-	-	158,0	882,2	931,0	1 813,2
1982	1 480,8	-	-	248,5	25,0	-	-	223,3	1 166,6	811,0	1 977,6
1983	1 378,9	-	-	300,5	-	8,2	-	122,9	974,5	836,0	1 810,5
1984	38,9	-	-	22,4	-	4,6	-	-	35,9	30,0	65,9
Celkem	14 140,5	41,4	265,2	4 380,7	206,9	75,5	14,9	2 356,7	11 612,8	9 869,0	21 481,8
%	65,8	0,19	1,23	20,39	0,96	0,35	0,07	10,97	54,06	45,94	100,00

Z tabulky vyplývá, že celkově se prodalo 21 482 tun výrobků na bázi PCBs vyrobených v Chemku, z nichž se 9 869 t (46 %) exportovalo (zejména do bývalé NDR). Zbytek, t.j. 11 613 t byly využity v bývalém Československu. Největšími odběrateli technických směsí na bázi PCBs v bývalém Československu byly podniky Barvy a laky Praha (Delor 106/80 X), ZEZ Žamberk (Delor 103) a ČKD Praha (Delor 103, Hydelor). Delotherm odebíraly zejména různé stavební organizace.

Tabulka P3-3: Obchodní názvy finálních výrobků na bázi PCBs z Chemko n.p. Strážske

Výrobek

Charakteristika

Delor 103	rafinovaná směs di- až pentachlorbifenylů s převahou trichlorbifenylů
Delor 103 S	jako Delor 103, avšak se sníženým obsahem výše chlorovaných bifenylů
Delor 104	směs tri- až hexachlorbifenylů s převahou tetrachlorbifenylů
Delotherm DH	nerafinovaný Delor 103
Delotherm DK	na bázi Deloru 104
Hydelor 103	směs rafinovaného Deloru 103, minerálního oleje, antioxidantu a mazací přísady
Hydelor 104	jako Hydelor 103, avšak místo Deloru 103 se používal Delor 104
Hydelor 30	na bázi Deloru 103
Hydelor 137	na bázi Deloru 103
Delofet O-2	na bázi Deloru 104
Delor 105	směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou pentachlorderivátů
Delor 105 T	jako Delor 105, avšak s přísadou trichlorbenzénu nebo toluénu
Delor 106	směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou hexachlorderivátů
Delor 106/80 X	jako Delor 106, avšak s přísadou xylénu (4:1)
Delorit	výrobek na bázi polychlorovaných terfenylů (PCTs se vyráběly chlorací destilačních zbytků z výroby PCBs)

Tabulka P3-4: Použití výrobků z Chemka Strážske

Výrobek

Použití

Delor 103	V elektrotechnickém průmyslu jako impregnační a elektroizolační kapalina při výrobě silových kondenzátorů, v menším množství jako nehořlavý izolant a přenášeč tepla do transformátorů vyšších výkonů. Byl to výrobek s největším exportem (většinou do bývalé NDR). Aby se dosáhla úroveň limitů navrhovaných mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), po r. 1975 výzkum Chemka vyvíjel úpravu technologie chlorace za účelem snížení obsahu penta- a výše chlorovaných bifenylů v elektrotechnických kapalinách. Tento typ Deloru měl označení Delor 103 S
Delor 104	Během krátké doby se vyráběl a používal jako náplň do kondenzátorů
Delotherm DH	Médium na přenos tepla v zařízeních gumárenského a dřevařského průmyslu, v zařízeních na výrobu papíru, lepenky, asfaltových hmot, v hutích a ocelárnách. Využití nacházel hlavně tam, kde existovalo zvýšené nebezpečí vzniku požárů nebo výbuchu. Tento výrobek byl použitelný do teploty 250 °C
Delotherm DK	Použití jako v případě Delothermu DH, avšak až do teplot 270 °C
Hydelor 103	K přenosu síly v různých hydraulických zařízeních (hydraulické obsluhy generátorů v tlakových plynárnách, stroje na tlakové lití, válcovací a slévárenské stroje, apod.)
Hydelor 104	Mazání kyslíkových turbokompresorů
Hydelor 30	Vyvinutý na ovládání hydrauliky plynárenských pecí v Kombinátu na zpracování hnědého uhlí ve Vřesové
Hydelor 137	Náhrada hořlavých kapalin v hydraulice strojů v uhelných dolech
Delofet O-2	Mazací tuk pro kyslíkové ventily. Jeho celková výroba ale nečinila víc než 0,5 t
Delor 105 a 105 T	Vyráběly se v 4-letých obdobích jako přísada náplně do transformátorů (později byly nahrazovány Delorem 103)
Delor 106/80X	Používal se jako přísada při výrobě syntetických barev, kde tvořil složku zvyšující adhézi nátěrových hmot a regulujících tvrdost nátěru. Výrazně se snižovala i hořlavost nátěrové hmoty. Výlučným odběratelem byly Barvy a laky n.p. Praha (výroba barev s obsahem PCBs se realizovala zejména v závodě v Uherském Hradišti). Za účelem snížení viskozity se před expedicí Delor 106 ředil xylenem v poměru 4:1. Označení a použití nátěrových hmot obsahujících PCBs je uvedeno v tabulce II-20. Výroba tohoto produktu byla zahájena ještě v r. 1961 z dováženého bifenylu, neboť se nepodařilo včas spustit do provozu výrobu bifenylu pro problémy s reaktorem. Chlorací bifenylu na parametry Deloru 106 z vlastního bifenylu byla zahájena až v r. 1963 a jeho výroba pokračovala až do ukončení výroby chlorovaných bifenylů v r. 1984. Chemko se už v r. 1980 snažilo zastavit dodávku tohoto produktu podniku Barvy a laky na základě literárních údajů o nízké biodegradabilitě výše chlorovaných bifenylů, avšak pro odpor odběratelů a prohranou arbitráž se muselo v dodávkách pokračovat, protože bezdevizová náhrada za tento produkt nebyla k dispozici.
Delorit	Přísada do tavných lepidel v dřevařském průmyslu a součást flegmatizátoru tříštivých výbušnin. Lepidlo mělo obchodní název TRIMETO. Celkově se na jeho výrobu použilo přibližně 10 t PCTs. Flegmatizátor tříštivých výbušnin se vyráběl jen pro speciální výrobu v Chemku.

Mohlo by Vás také zajímat:

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku